|
|
Právo dítěte znát svůj původ v kontextu asistované reprodukce: komparativní analýza
Kohoutová, Marie ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Právo dítěte znát svůj původ v kontextu asistované reprodukce: komparativní analýza Předložená práce se zabývá problematikou práva znát svůj původ případech asistované reprodukce situaci darování zárodečných buněk. Cílem práce j kontextu asistované reprodukce v právních řádech České republiky, Německa a ánska dostatečně zajištěno právo dítěte znát svůj původ a které instituty jsou pro jeho zajištění využívány. Právo znát svůj původ je rozebráno na základní aspekty podle rozsahu vnímání daného práva. Aspekt zdravotní vnímá právo znát svůj původ nejúžeji, a je vnímá šířeji a aspekt vztahový je vnímá nejšířeji. První část práce přináší stručný úvod do problematiky asistované reprodukce a darování zárodečných buněk a obsahuje také definice pojmů, se kterými je v textu dále pracováno. Druhá se věnuje právu znát svůj původ kontextu darování zárodečných buněk, přičemž odrobněji pojednáváno o jeho jednotlivých aspektech vycházejících z teorie bioetičky V . Důraz je kladen také na psychosociální a etickou stránku věci a na vývoj práva ve spojení s moderními technologiemi. Třetí kapitola se zabývá českou právní úpravou práva znát svůj původ, přičemž je analyzována také právní regulace darování zárodečných buněk navazuje kapitola čtvrtá, která zkoumá, jak se k právu znát svůj původ přistupuje v mezinárodního...
|
|
|
Vybrané otázky osvojení (komparativní zlomky)
Kubovičová, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Závěr Diplomová práce byla zaměřena na problematiku osvojení. Přestože byly tomuto tématu věnovány již mnohé diplomové a jiné vědecké práce, domnívám se, že se podařilo představit zde jiné aspekty tohoto institutu a diplomová práce osvětlila nové, dříve podrobně nerozpracované otázky. Práce byla rozčleněna do šesti kapitol. Jelikož se domnívám, že je velmi důležité zasadit vybranou problematiku do širšího kontextu, věnovala jsem úvodní kapitolu samotnému pojmu osvojení, nastínění jeho druhů a představení pramenů právní úpravy. Ze stejného důvodu byla druhá kapitola věnována historickému vývoji institutu osvojení, a to jak ve světovém, tak v českém měřítku. Považuji za podstatné obeznámit se dostatečně s minulostí osvojení, poněvadž jen díky tomu je možno předvídat budoucí vývoj a pochopit směřování tohoto institutu. V třetí kapitole se jednak podrobně věnuji jednotlivým podmínkám osvojení, jednak, z důvodu jeho výjimečné povahy, blíže představuji mezinárodní osvojení a podmínky, které musí splnit nad rámec podmínek povinných pro vnitrostátní osvojení. Pokud jde o podmínky osvojení, mým hlavním cílem bylo nalézt účel, kterému měli sloužit a cíl, který měl sledovat, jakožto i posoudit jejich vzájemnou provázanost. Osobně však považuji za velmi důležitou zejména podkapitolu zaměřenou na mezinárodní osvojení....
|
|
|
Promítnutí práva znát svůj původ do českého právního řádu (kritická studie)
Morongová, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Práce se zabývá analýzou platné a účinné české právní úpravy ve vztahu k právu dítěte znát svůj původ. Samostatně je pojednáváno o obsahu práva dítěte znát svůj původ, adresátech právní úpravy, čl. 7 Úmluvy o právech dítěte a české výhradě k tomuto článku, dále pak o dotčených českých právních předpisech a jejich reformách. Pozornost je věnována problematice určování rodičovství. Obsahem práce je především rozbor problematiky asistované reprodukce, náhradního (surogátního, surogačního) mateřství, osvojení, anonymních a utajených porodů, a babyboxů ve vztahu k ochraně práva dítěte znát svůj původ. Cílem je kriticky zhodnotit účinnou právní úpravu, upozornit na její nedostatky a nastínit možnosti jejího dalšího vývoje, neboť právu dítěte znát svůj původ a jeho ochraně není v českém právním řádu věnována dostatečná pozornost. Některé výše uvedené instituty nejsou zákonem upraveny vůbec, u jiných je upřednostňována anonymita biologických rodičů dítěte. Pouze u osvojení došlo rekodifikací občanského práva k pozitivnímu vývoji, nicméně i v této oblasti lze spatřovat určitá pochybení a nedostatky zákonné úpravy. Klíčová slova: právo znát svůj původ, asistovaná reprodukce, náhradní mateřství, surogátní mateřství, osvojení, anonymní a utajené porody, babybox
|
|
|
Promítnutí práva znát svůj původ do českého právního řádu (kritická studie)
Morongová, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Práce se zabývá analýzou platné a účinné české právní úpravy ve vztahu k právu dítěte znát svůj původ. Samostatně je pojednáváno o obsahu práva dítěte znát svůj původ, adresátech právní úpravy, čl. 7 Úmluvy o právech dítěte a české výhradě k tomuto článku, dále pak o dotčených českých právních předpisech a jejich reformách. Pozornost je věnována problematice určování rodičovství. Obsahem práce je především rozbor problematiky asistované reprodukce, náhradního (surogátního, surogačního) mateřství, osvojení, anonymních a utajených porodů, a babyboxů ve vztahu k ochraně práva dítěte znát svůj původ. Cílem je kriticky zhodnotit účinnou právní úpravu, upozornit na její nedostatky a nastínit možnosti jejího dalšího vývoje, neboť právu dítěte znát svůj původ a jeho ochraně není v českém právním řádu věnována dostatečná pozornost. Některé výše uvedené instituty nejsou zákonem upraveny vůbec, u jiných je upřednostňována anonymita biologických rodičů dítěte. Pouze u osvojení došlo rekodifikací občanského práva k pozitivnímu vývoji, nicméně i v této oblasti lze spatřovat určitá pochybení a nedostatky zákonné úpravy. Klíčová slova: právo znát svůj původ, asistovaná reprodukce, náhradní mateřství, surogátní mateřství, osvojení, anonymní a utajené porody, babybox
|
|
|
Promítnutí práva znát svůj původ do českého právního řádu (kritická studie)
Bednářová, Klára ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Práce se zabývá promítnutím práva znát svůj původ do českého právního řádu. Znalost vlastního původu a právo znát svůj původ představují nejen otázku právní, ale rovněž i otázku morální a etickou. Právem znát svůj původ rozumíme subjektivní lidské právo každého jedince znát své rodiče, svou biologickou rodinu a své předky. Toto právo se více či méně promítá do většiny rodinně-právních institutů. Práce se věnuje nejpodstatnějším z nich a uvádí, jakým způsobem je právo znát svůj původ v těchto institutech promítnuto, popřípadě promítnuto není, ač by promítnuto být mělo. Snaží se upozornit na případné nedostatky právní úpravy a navrhnout možné řešení de lege ferenda. V případě některých právních institutů je pro účely srovnání uvedena rovněž právní úprava zahraniční. Práce vychází z právní úpravy účinné k 26. 3. 2016. Je členěna do úvodu, 5 kapitol a závěru. První kapitola práce je věnována právu znát svůj původ a jeho právní úpravě v ČR. Zabývá se především mezinárodními úmluvami, které jsou v souladu s ustanovením čl. 10 Ústavy součástí právního řádu ČR. Nejdůležitější postavení v této souvislosti zaujímá Úmluva o právech dítěte, jejíž ustanovení čl. 7 právo znát svůj původ výslovně garantuje každému dítěti, pokud je to možné. Diskutována je rovněž Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod,...
|
|
|
Vybrané otázky osvojení (komparativní zlomky)
Kubovičová, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Závěr Diplomová práce byla zaměřena na problematiku osvojení. Přestože byly tomuto tématu věnovány již mnohé diplomové a jiné vědecké práce, domnívám se, že se podařilo představit zde jiné aspekty tohoto institutu a diplomová práce osvětlila nové, dříve podrobně nerozpracované otázky. Práce byla rozčleněna do šesti kapitol. Jelikož se domnívám, že je velmi důležité zasadit vybranou problematiku do širšího kontextu, věnovala jsem úvodní kapitolu samotnému pojmu osvojení, nastínění jeho druhů a představení pramenů právní úpravy. Ze stejného důvodu byla druhá kapitola věnována historickému vývoji institutu osvojení, a to jak ve světovém, tak v českém měřítku. Považuji za podstatné obeznámit se dostatečně s minulostí osvojení, poněvadž jen díky tomu je možno předvídat budoucí vývoj a pochopit směřování tohoto institutu. V třetí kapitole se jednak podrobně věnuji jednotlivým podmínkám osvojení, jednak, z důvodu jeho výjimečné povahy, blíže představuji mezinárodní osvojení a podmínky, které musí splnit nad rámec podmínek povinných pro vnitrostátní osvojení. Pokud jde o podmínky osvojení, mým hlavním cílem bylo nalézt účel, kterému měli sloužit a cíl, který měl sledovat, jakožto i posoudit jejich vzájemnou provázanost. Osobně však považuji za velmi důležitou zejména podkapitolu zaměřenou na mezinárodní osvojení....
|
|
|
Právo na respektování soukromého a rodinného života v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva
Jandáčková, Tereza ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
A B S T R A K T Cílem této diplomové práce je vysvětlení litery a aplikace článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva) z pohledu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Rozsah článku 8, který zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života, je velice široký, proto se diplomová práce zabývá především problematikou týkající se práva dítěte znát svůj původ a informace o svém raném dětství. Zejména se snaží nastínit, jakým způsobem ESLP vnímá a řeší střet práva dítěte znát svůj původ s právem rodiče na zachování identity. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol, na kterých lze objasnit jednotlivé aspekty aplikace článku 8 Úmluvy. Tyto kapitoly jsou propojeny zejména pomocí rozsudků Gaskin, Mikulić, Odiévre, Jäggi a Phinirikadou, které se týkají práva dítěte znát svůj původ. Kapitola 1 podává obecný úvod do ochrany lidských práv na evropské úrovni a rozebírá Úmluvu a ESLP. Cílem kapitoly 2 je nastínit samotnou podstatu článku 8 a ukázat, jakým způsobem, za jakých podmínek a kritérií bude článek 8 aplikován právě při střetu práva dítěte znát svůj původ a práva rodiče na zachování identity. Nejdříve je zde objasněno pojetí článku 8 a dále definován rozsah tohoto článku z hlediska práva na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. V této...
|
host ::
RSS.